Představte si to - sváteční den, školka zavřená, dítě doma. "Uděláme dneska něco bez masa, přeci jen, ať má to naše 3leté štěstí ten jídelníček co nejpestřejší", říkám mé milované s něhou v hlase (přitom v duchu se těším na další den, až bude maso...).

Ony často opakované hororové historky (rozumějte zkušenosti rodičů v boji dětí versus zelenina) se naštěstí nevztahují na náš skromný příbytek a musím zaklepat na dřevo - díťátko nám zeleninu sní takřka jakoukoliv v jakékoliv úpravě, od kysaného zelí po brokolici, fazolky, červenou řepu apod. A fakt to šlo i bez nucení či svazování - prostě jsme vše z toho pravidelně zařazovali do jídelníčku od mala a ono se to ujalo. No a dneska padlo volba na stromečkové (brokolicové) placičky s pečeným bramborem a tentokráte dipem z pečeného česneku. 

No a pak je to bod po bodě, taková ta klasika (muhehe, příběh za 3, 2, 1 ....) :

1) uvařit brokolici, vyvětrat nevábně vonící (rozuměj brokolicí brutálně zasmraděný) byt a po několikáté přesvědčit v zástěrce přicházející dceru, že než pomáhat tatínkovi bude lepší si jít hrát do pokojíčku. Věřte mi, vypadá to rozněžněle romanticky a filmově do té chvíle, než dítěti svěříte první úkol a jeho veškerý obsah pak škrabkou sundaváte ze zdi..

2) nechat vychladnout a nadále pokračovat v omezování dětského přístupu do kuchyně a na otázky "Kdy už to bude" odpovídat klasicky, něžně po rodičovsku "Až to bude, přeci nemám v zadečku vrtuli" (pamatuji si, že babička používala místo zadečku něco jiného.... že by pr*el?)

3) kromě dítěte omezit přístup do kuchyně i partnerce, která v pravidelném 5ti minutovém intervalu chodí na inspekci se slovy "Co ti tak trvá, já už bych to měla hotové" a fakt se udržet obzvláště ve chvíle, kdy v ruce tvarujete placičku, se kterou by se tak nádherně házelo... 

4) vše dokončit, vyslechnout si ve stereo verzi od obou "No konečně, to to trvalo" a jít jíst

5) vyslechnout si, že je to dobré ale minule to bylo o něco lepší, urazit se a se slovy "Už mě tu nikdy neuvidíte, nevděčníci..." se obléknout, vyjít ven ze dveří, zjistit jak je tam zase odporně, otočit se na patě a la Jackson a zpátky k teplu rodinného krbu

Tak, tohle byl další brutálně napínavý příběh o zeleninových plackách plný zvratů a brokolice - a jak bude vypadat ten Váš?? :D