Fruktóza aneb zkáza pro naše zdraví?

Fruktóza

Patří mezi jednoduché sacharidy a nejčastěji ji přijímáme v jednoduché formě (med, ovoce a ovocné šťávy), případně v sacharóze (sacharid o 2 jednotkách - fruktóze a glukóze) - tedy ve stolním cukru a potravinách s jejich vyšším obsahem. Vysoký obsah tedy najdeme i v průmyslově vyráběných sladidlech/sirupech (kukuřičný, fruktózo-glukózový sirup) a sladkostech. Nachází se i v zelenině a dalších potravinách, nicméně její obsah zde je opravdu málo podstatný.

Poskytuje tělu stejné množství energie jako glukóza, v organismu se však chová jinak a je odbornou veřejností často považována za tělu škodlivější. Je však nutné podotknout to, že škodlivost je opět spojena s její nadměrnou konzumací, zároveň doprovázenou nadbytkem energie a málem fyzické aktivity. 

A zase ta teorie...

Metabolismus fruktózy je ještě rychlejší než metabolismus glukózy. Fruktóza je velmi rychle vychytávána a metabolizována z naprosté většiny játry. Tam je použita k doplnění jaterního glykogenu, zapojuje se do metabolismu glukózy a rovněž se přeměňuje na tuky, a to při jejím vysokém příjmu.

Narozdíl od glukózy fruktóza nestimuluje slinivku a sekreci inzulínu. Z toho důvodu byla v minulosti doporučována jako alternativní sladidlo diabetikům. To se ale ukázalo jako kontraproduktivní a to nejen vzhledem ke "kvalitě" tzv. Dia potravin. Ono totiž stejně jako nereaguje slinivka, tak je potlačována funkce leptinu a regulačních mechanismů spojených s pocitem hladu a chuti na sladké. To zvyšuje riziko vyššího příjmu energie a problému s nimi spojenými. 

Podle některých dostupných informací může nadměrný příjem fruktózy rovněž negativně působit na naše zdraví, konkrétně pak na játra. Ve velkém množství přijatá fruktóza se totiž "ochotně" mění na tuky, které se pak navíc mohou ukládat do jaterní tkáně. Tam pak mohou negativně ovlivňovat jejich funkčnost, v těch nejčernějších scénářích se pak dokonce podílet na vážnějších onemocněních jater. 

Je ale fruktóza takové zlo?

Řekl bych že sama o sobě není, ale opět záleží na celkové podobě stravy. Vztáhněme si otázku ke dvěma příkladům. 

U zdravého a obzvláště pak fyzicky aktivního či sportujícího jedince dle mého nenapáchá při doporučeném, ale i lehce navýšeném a dobře časovaném příjmu žádné komplikace (Samozřejmě - pokud bude mít i zbytek jídelníčku jak se říká "hlavu a patu").

A u běžného, nepříliš aktivního jedince? Tam opravdu záleží na množství a zbytku jídelníčku. Kvalitní jídelníček a vyvážený příjem energie a potažmo i fruktózy škody rovněž nenapáchá.

Kdepak tedy bude problém? Ano, při jejím vysokém příjmu a celkově nevhodně nataveném jídelníčku. Nepopírám, že i přes určité podobnosti v negativním účinku na tělo může mít fruktóza oproti nadbytku glukózy  trochu "navrch" a působit negativněji (ona játra, leptin a další účinky). Ale opět (nechce se mi počítat po kolikáté to říkám) - fruktóza není viníkem, ale je jen jedním dílkem skládačky jménem špatný jídelníček.

Není tedy potřeba se jí děsit, ale stejně jako celý jídelníček by měl její příjem vycházet z reálných potřeb a doporučení. Je si rovněž potřeba uvědomit, že existuje spousta potravin, kde je obsažena v opravdu velkém množství. Ty se na jejím příjmu a na příjmu energie podepisují výrazně, stejně tak mohou "zahýbat" s kvalitou jídelníčku a jeho následným vlivem na nás. 

Nadruhou stranu, fruktóza ve formě fruktooligosacharidů je pro nás prospěšná, rovněž rozumný příjem ovoce je ku prospěchu, o zelenině nemluvě. 

Naopak kontraproduktivní může být pravidelná konzumace džusů, smoothies a různých freshů apod. Ono marketingové pojetí "Vitamínová bomba" nebo "Zdraví v kelímku" trochu zapomíná zmínit to, že v téhle bombě rovněž tiká relativně velké množství energie a jednoduchých cukrů. Jasně, jednou za čas to neuškodí, avšak opět si zopakujme - všeho s mírou. Nechme je tedy sportovcům a "dříčům",  v případě nepřekonatelné potřeby je alespoň řeďme vodou či kombinujme se zeleninou :).