Energie v naší stravě

Naše tělo neustále hospodaří s energií, kterou potřebujeme nejen k pohybu, ale hlavně k zajištění fungování našeho organismu. I při pro nás naprosto nenáročných aktivitách (sezení u počítače nebo i třeba při spánku) tělo spotřebovává energii, byť samozřejmě ve výrazně menší míře než při aktivním pohybu a vysoké aktivitě. Potřeba energie se pak u jednotlivců individuálně liší, a to na základě různých faktorů a podle toho, jak jsme celkově aktivní.

Energii můžeme přijmout jediným způsobem, a sice ze stravy (nebo případně z nápojů a alkoholu). V naší stravě přijímáme různé látky, vitamíny a minerály, hlavně pak ale tři základní živiny - sacharidy, tuky a bílkoviny. Právě z těchto živin (primárně ze sacharidů a tuků) pak získáváme energii.

Na výběr máme spoustu potravin, které obsahují tyto živiny v různých poměrech a množstvích. Tím, jaké potraviny volíme a v jakém množství je používáme vlastně přímo ovlivňujeme to, jaké množství živin a energie ve stravě přijímáme.

Každá z živin nám tedy poskytuje určité množství energie, které uvádíme na 1g jejího přijatého množství buďto v kilojoulech (kJ), nebo v kaloriích (kcal). Jak kalorie, tak jouly tedy vyjadřují obsah energie (stejně jako například míle a kilometr vyjadřují jednotku vzdálenosti) a je jen na nás, jakou z nich budeme používat

V případě přepočtu pak platí, že 1kcal = 4,18kJ a naopak, 1kJ = 0,239kcal

Pro příklad si můžeme ukázat, jaké množství živin a energie je obsaženo ve 100g různých potravin.

A odkud tedy pochází celkové množství energie v posledním sloupci tabulky? Pro připomenutí: 

"Každá živina nám v jejím jednom přijatém gramu poskytne určité množství energie - 1g sacharidů a bílkovin 17kJ, 1g tuků pak 38kJ. Tyto živiny jsou pak obsaženy v jednotlivých potravinách v různém množství a určují to, kolik energie bude potravina dohromady poskytovat."

Z potravin pak skládáme jídlo

Výběr potravin a jejich použité množství pak ovlivňuje to, kolik energie nám poskytne z nich připravené jídlo. Názorně si to můžeme ukázat na konkrétním receptu:

U potravin se pak obsah energie a živin uvádí v kalorických tabulkách nebo na etiketách na 100g jejich hmotnosti - s tím je potřeba počítat a energii upravovat na základě toho, jaké množství potraviny použijeme pro přípravu jídla

Každá potravina se počítá

Ke snídani míchaná vejce, ke svačině banán s jogurtem, k obědu boloňské a večer salát. Každé z jídel a v nich obsažené potraviny nám poskytují určité množství energie, které dohromady tvoří náš denní příjem. 

(Vynechme teď bádání nad tím, jaký je reálný obsah živin v potravinách, kolik z živin se vstřebá, využije apod. a řešme to podstatné.)

Každý jsme jiný - máme jiná zaměstnání, věnujeme rozdílný čas pohybu, máme jinou tělesnou konstituci. Díky tomu a i spoustě dalších faktorů máme logicky i rozdílnou spotřebu - a zároveň tedy i potřebu energie, kterou bychom měli denně přijímat v naší stravě. Ta by měla sloužit k zajištění všech potřeb organismu a  za podmínek adekvátní hmotnosti by měla pomáhat pro její udržování v rozumném rozmezí.

Pokud jsme schopni náš jídelníček nastavit tak, aby obsahoval námi potřebné - adekvátní množství energie přijímané navíc z kvalitních živin, bude to mít na nás a naše zdraví nepochybně pozitivní vliv. 

Pak zde máme další, ne tak pozitivní variantu, kdy z jakéhokoliv důvodu přijímáme více energie, než kolik denně potřebujeme. Pokud tento stav trvá dlouhodobě, ukládá se nadbytečná energie do tělesných zásob, s postupně přibývajícím množstvím pak takřka výhradně do tukové tkáně. A to nemá rozhodně pozitivní vliv na naše zdraví. 

A oblíbená otázka nakonec - kolik bych tedy měl přijímat denně energie v jídle? To si povíme zase příště :).